Klášter v Sázavě
Městečko Sázava je zajímavým turistickým cílem díky národní kulturní památce – Sázavskému klášteru, a díky svému krásnému okolí. Známé je také díky sklárnám Kavalier. V chalupě u Čertovy brázdy se zde roku 1905 narodil Jiří Voskovec, na jehož památku se od roku 2000 v místním kulturním domě pravidelně koná soutěžní přehlídka hudebních amatérských divadel Voskovcova Sázava.
Sázavský klášter je čtvrtý nejstarší klášter v Čechách. Založil ho r. 1032 za podpory knížete Oldřicha poustevník Prokop. Klášter byl v 11. století významným střediskem slovanské kultury a vzdělanosti. Za knížete Břetislava II. se dostal do rukou břevnovských benediktinů. Ve 14. století došlo ke stavebním úpravám původního románského objektu a k zahájení výstavby gotického chrámu Panny Marie a sv. Jana Křtitele, který však bohužel zůstal nedokončen, husitské války jeho výstavbu zastavily. Klášter pak chátral až do konce 17. století, kdy došlo v době krátkého rozkvětu pod správou benediktýnského řádu k jeho barokní přestavbě. Z nařízení Josefa II. byl pak klášter v r. 1785 zrušen a poté přestavěn na zámek. V důsledku toho byla většina románských a gotických prvků odstraněna. V r. 1951 byla restaurována kapitulní síň se vzácnými gotickými nástěnnými malbami. Malby mají neobvyklou tématiku. Na jedné z nich je zachycena Panna Marie v naději, na další vede za ruku malého Ježíška. Můžeme zde vidět Sázavskou Madonu (kárající) nebo na stropě šestnáct andělů. Dnes je celý objekt ve správě státu a klášter byl vyhlášen národní kulturní památkou.
V přilehlé severní zahradě byly odkryty základy románského kostela sv. Kříže z 11. století. Půdorys kostela ve tvaru rovnoramenného kříže vychází zřejmě z byzantských řeckých staveb.
Sv. Prokop žil na přelomu 10. a 11 století. Byl ženatý, ale tento stav opustil a stal se poustevníkem. Pak žil v malé jeskyni nad řekou Sázavou. Z jeskyně vyhnal tisíc démonů a zvítězil nad zlem, když ovládl čerta a donutil ho pracovat. Zapřáhl ho do pluhu a za pomoci kříže s ním vyoral dlouhou brázdu. Za svatého byl prohlášen 4. července 1204.Komentáře
Přehled komentářů
Série fotek navodila u mě vzpomínky na dobu strávenou v
zeleném suknu. Sloužil jsem v Posázaví. Služebně jsem jeden den pobýval v tomto
městečku a našel jsem si čas na krátkou prohlídku. Ačkoliv ona doba příliš
nepřála náboženským tradicím, tradici sv. Prokopa potlačit nedovedla. Byla zde
již staletí zažita. Samozřejmě stav památky odpovídal tehdejší době a nelze jej
srovnávat s dneškem. Je přínosné,že památka doznala tak nádherné změny. Před
historiky však nadále stojí úkol osvětlit, jakým způsobem donutil sv. Prokop
čerta pracovat. Toto zjištění by v dnešní době mohlo být velmi užitečné. Zdaleka by se nemuselo jednat jen o práce zemědělského charakteru, ke kterým orba náleží. A zřejmě by se nejednalo ani o práci čertů.....
Tradice sv. Prokopa.
(Karel Prinz, 30. 10. 2008 22:24)